Blog farnosti

Sv. Jan Nepomucký pocházel z jihozápadních Čech. Ztělesnil v sobě ideál znalce Božích tajemství, který pilným studiem a kázní usiloval o mravní dokonalost. V úřadě generálního vikáře věrně plnil povinnosti, hájil práva církve a její svobodu proti zvůli krále Václava IV. a zakusil za to od něj mnohá bezpráví.

Modlitba za nová kněžská povolání je modlitbou, která se zaměřuje na prosbu za Boží vedení a ochranu pro muže, kteří cítí povolání stát se knězem. Tato modlitba se často provádí v rámci bohoslužeb a může se konat jak individuálně, tak i ve společenství věřících.

Toto je den, jejž učinil Pán, plesejme a radujme se v něm, neboť Pán vpravdě vstal z mrtvých. Svou mocí znovu postavil zbořený chrám svého těla. On svou smrtí naši smrt zničil, svým vzkříšením nám vrátil život. V jeho zmrtvýchvstání se splnila přislíbení Starého zákona a naděje Izraele.

Je den ticha a rozjímání. Církev setrvává na modlitbách u Kristova hrobu v úvahách o jeho smrti z lásky k nám i o jeho sestoupení mezi mrtvé. V tento den se do západu slunce nekonají žádné obřady, ani mše svatá.

Velký pátek připomíná den smrti Ježíše Krista, kdy se konal proces odsouzení, jeho poprava i pohřeb. Podle evangelií odpoledne ve tři hodiny zemřel Ježíš na kříži. Proto se přibližně v tento čas věřící scházejí k zvláštní bohoslužbě jejímž centrem je kříž a přednáší se modlitby za bolesti celého světa.

Název Zelený čtvrtek vznikl nejspíše přesmyčkou původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek). Na Zeleném čtvrtku tedy není nic zeleného. Zvyk jíst špenát na Zelený čtvrtek je lidovým zvykem, který s duchovním obsahem Velikonoc nesouvisí.

Na květnou neděli si připomínáme den, kdy Pán Ježíš slavně přijel do Jeruzaléma. Lidé ho vítali a oslavovali. Ale také si připomínáme, že brzy na to začalo jeho velké trápení – byl zatčen a ukřižován. Šestá postní neděle se také nazývá Květná. Připomíná, že se blíží utrpení, smrt a vzkříšení Ježíše Krista. Po této neděli začíná Svatý týden a v jeho závěru končí velikonoční půst.

Moravské pašije

Tato inscenace Divadla Víti Marčíka je připravena pro předvelikonoční – postní dobu. Již mnoho let hraje divadlo v adventní době Vánoční příběh. Tradice koled a betlémů je u nás stále velmi živá a setkáváme se s ní na každém kroku. Opačný osud potkává tradici Velikonoc. Stále méně lidí ví, proč se Velikonoce slaví, a slovo „pašije“ začíná být velmi cizí. 

„Moravské pašije“ chtějí přispět k obnovení tradic. Víťa Marčík přichází s pašijemi, které ztvárnil svým osobitým způsobem – lidovou formou, jako vypravěč a loutkář. Vážné téma hraje komediant, který u všeho byl, vše viděl a díky jeho vyprávění bude i divák vtažen do tohoto příběhu. Scénu tvoří stará rozbitá Boží muka. 

V neděli 26. 3. 2023 odpoledne od 15.00 - 18.00 proběhne ve farnosti Velké Bílovice Postní duchovní obnova vedená Kateřinou Lachmanovou

Od první postní neděle mají mladí možnost začít duchovní přípravu na Světové dny mládeže, které proběhnou v první polovině srpna tohoto roku v Lisabonu. Mottem, které bude celé setkání provázet, je biblický verš: „Maria se vydala na cestu a spěchala.“ (Lk 1, 39)

Tento den je výroční připomínkou prvního zjevení Panny Marie v jeskyni Massabielle u Lurd Bernardetě Soubirous v roce 1858. Lurdy se staly nadějí pro velmi mnoho nemocných. Mnozí tam nacházejí úlevu, někteří i uzdravení. Lurdy podnítily v církvi péči o trpící a nemocné. Není proto náhodou, že tento den se stal zároveň i Světovým dnem nemocných.