Iz 63,16b-17.19b; 64,2b-7; Žalm 80; 1 Kor 1,3-9 Mk 13,33-37
V Markově evangeliu ukončuje Ježíš své veřejné vystoupení výzvou: „Bděte!“ V pěti závěrečných verších zazní třikrát. Pán z podobenství svěřil služebníkům příslušný úsek práce a moc či autoritu, aby své úkoly mohli plnit. Zvláštní důraz je položen na vrátného, u něj nejvíce záleží, aby na stráži neusnul. Mnohým z nás se vícekrát stalo, že jsme „usnuli na vavřínech“. Kristus těsně před svým zatčením burcuje, aby jeho následovníci nežili v naivním pocitu, že je všechno v klidu, že oni nenesou odpovědnost, že oni nemusejí nic... Ježíš nevolá po strachu, ale po připravenosti. Kola dějin se dala do pohybu a mohlo by se snadno stát, že pomyslný vůz událostí nám ujede.
„Vyplním ti tři přání, ale musíš hned odložit paličku!“ křičel z vany vánoční kapr na tatínka, chystajícího vánoční večeři. „No dobře,“ řekl vážený otec rodiny, „tak první přání mám, abych vyhrál ve Sportce.“ „Maličkost,“ souhlasil kapr. „Druhé přání, abych vyhrál i hlavní v Bingu.“ „Budiž,“ souhlasil kapr. „A třetí přání mám, abys mně byl prodán opět příští Vánoce.“
